V dnešním nepřetržitě aktivním světě se může zdát, že mít vše pod kontrolou je nadlidský úkol.
Nabitý osobní i pracovní život a vše, co se kolem nás děje, nás může značně zatěžovat. Chcete se seznámit s několika strategiemi, jak sladit duševní zdraví a produktivitu? Zde je několik jednoduchých způsobů, jak tyto jednoduché návyky začlenit do vašeho každodenního života!
Jak tedy sladit duševní zdraví s produktivitou?
- Je důležité mít pro sebe v náročných situacích pochopení a uvědomit si, že faktory ovlivňující duševní zdraví a produktivitu se u každého člověka liší. Je třeba vzít v úvahu faktory, jako je trpělivost a schopnost hospodařit s časem.
- K udržení stálé úrovně produktivity je nezbytné vytvářet motivaci. Uznávání úspěchů a vytváření prostředí podpůrného pro osobní růst na pracovišti posiluje morálku a stimuluje k usilovnější práci.
- Stanovení jasných hranic a očekávání pomáhá jednotlivcům efektivně plánovat úkoly a nastavuje základní úroveň produktivity. To slouží jako klíčový nástroj pro vyvážení duševního zdraví a produktivity.
- Stanovení krátkodobých i dlouhodobých cílů pomáhá zaměřit úsilí a podle toho stanovovat priority. Cíle by se měly přizpůsobovat individuálním schopnostem a prioritám a měly by se posouvat spolu se zlepšující se produktivitou.
- Kromě produktivity nezapomeňte dávat důraz i na duševní zdraví, protože náš duševní stav významně ovlivňuje to, jak nakládáme s časem a úkoly. Při dosahování materiálních cílů bychom neměli zapomínat na naši duševní pohodu.
Duševní zdraví a pohoda, stejně jako celková produktivita, se však neobejdou bez investic do zdraví mozku a celkové kognitivní funkce.
Maximalizace kognitivní funkce
Abychom měli život pod kontrolou, musíme se starat o zdraví svého mozku, a to už od mládí. Přemýšleli jste někdy o tom, jak maximalizovat kognitivní funkce?
Naštěstí existuje několik dobře podložených způsobů, jak můžete svou mysl zapojovat každý den!
Tréninkem a posilováním své mysli můžete získat výhody nejen v osobním, ale i v profesním životě! Časopis Harvard Business Review publikoval v roce 2017 článek, ve kterém konstatoval „přímou souvislost mezi mírou soustředění a kariérním postupem“.
Které každodenní návyky můžete využít pro zlepšení struktury mozku a kognitivních funkcí?
- Fyzická aktivita:
Podle výzkumníků z lékařské fakulty Bostonské univerzity má fyzická aktivita pozitivní vliv na zdraví mozku a kognitivní schopnosti. Hormony uvolňované během cvičení jsou spojeny se zlepšováním paměti.
Studie ústavu Dana-Farber Cancer Institute a lékařské fakulty Harvardovy univerzity z roku 2013 identifikovala molekulu zvanou irisin, která se vytváří v mozku během vytrvalostního cvičení a má neuroprotektivní účinky a posiluje geny pro učení a paměť.
- Otevřenost vůči zkušenostem:
Studie z roku 2013 s názvem „Vliv vytrvalého zapojení na kognitivní funkce u starších dospělých“ zdůrazňuje význam učení se novým a náročným dovednostem spolu s udržováním aktivní sociální sítě pro kognitivní zdraví.
Pro zlepšení kognitivních funkcí je zásadní věnovat se novým a psychicky náročným aktivitám, na rozdíl od méně náročných aktivit, jako jsou například slovní hádanky.
- Zvídavost a kreativita:
Podle poznatků neurovědců zlepšuje hra na hudební nástroj mozkové funkce a vazby a čtení beletrie zlepšuje mozkové vazby, představivost a schopnost empatie.
To ukazuje, že stojí za to najít si tvůrčí zázemí a dbát na to, abychom nenechali tvůrčí jiskru z dětství jen tak vyhasnout!
- Sociální vazby:
Podle studie z roku 2014 může osamělost vést ke zhoršení psychických a kognitivních funkcí, ovlivňovat spánek, krevní tlak, hladinu kortizolu, genovou expresi a celkovou pohodu.
Pečujte o vztahy, které máte v životě se svými blízkými, a pravidelně kontrolujte lidi, na kterých vám záleží, aby se vám tato energie recipročně vracela.
- Mindfulness a meditace:
Z pilotní studie Harvardovy univerzity z roku 2013 vyplývá, že meditace a snižování stresu mohou zpomalit kognitivní poruchy související s věkem tím, že ovlivňují klidovou aktivitu mozku a hipokampus, který se podílí na tvorbě dlouhodobé paměti v mozku a jejím obnovování.
- Hry na trénování mozku:
Podle univerzitních výzkumníků může prostředí bohaté na podněty a řešení hádanek přispívat k prevenci nebo oddálení nástupu Alzheimerovy choroby.
Specializované videohry, které vznikly například na Kalifornské univerzitě v San Francisku, mají potenciál zlepšovat mentální schopnosti, uvažování a rychlost zpracování dat u starších osob.
Kognitivní trénink může zlepšovat schopnost uvažování a rychlost zpracování dat i po deseti letech.
- Dostatek spánku:
Průlomový výzkum prezentovaný v rámci Society for Neuroscience poukazuje na význam spánku při upevňování učení a paměti. Spánek napomáhá reorganizaci mozku a je spojen se zlepšením kognitivních funkcí.
Dopřávejte si dostatek spánku a dbejte na jeho kvalitu!
- Snížení chronického stresu:
Podle neurologů z Kalifornské univerzity v Berkeley může chronický stres a zvýšená hladina kortizolu poškozovat mozek. Dlouhodobý stres vede k dlouhodobým změnám ve struktuře mozku, což může vysvětlit problémy s duševním zdravím u osob vystavených stresu v raném věku.
Chronický stres může v mozku vytvářet pevné dráhy, což vede k produkci nadbytku bílé hmoty a brání prořezávání neuronů, což přispívá ke vzniku úzkosti, deprese a posttraumatické stresové poruchy. Bylo prokázáno, že cvičení, jako je jóga, snižuje hladinu kortizolu a redukuje chronický stres.
Existuje mnoho metod zlepšování soustředění a pozornosti díky procvičování mozku. Hlavní je najít přístup, který vám vyhovuje, a důsledně se mu věnovat. V naší diskusi jsme se zabývali řadou strategií pro zlepšení pozornosti a paměti pomocí těchto cvičení. I když nemusí přinést okamžité výsledky, tato cvičení jsou účinná pro každého, kdo je používá. Experimentujte s těmito technikami, abyste zjistili, co vám nejvíce vyhovuje.
Pozorujte, jak se zlepšuje vaše bystrost a neváhejte si mozková cvičení upravit podle svých preferencí. Až si osvojíte tyto techniky kognitivního tréninku, můžete se pustit i do pokročilejších meditačních praktik, které vám pomohou zaměřit se hlouběji na duševní pohodu.
* Tento článek by měl sloužit jako rada, nikoli jako lékařské doporučení. S žádostí o odbornou radu se obraťte na lékaře.
